Referát a tvorba poznámek z mluveného slova

Září Referát a tvorba poznámek z mluveného slova Referát:
Referát obvykle přednášíme, nebo čteme. Vyjadřuje něco nového či aktuálního. Je podrobný, obsahuje všechny základní údaje. Cílem je podnítit posluchače k hlubšímu zájmu o dané téma. Účinnost lze zvýšit použitím názorných pomůcek, mezi které patří nákresy, diapozitivy apod. Referát má obyčejně osnovu: stručná celková zpráva, výčet hlavních problémů, především hodnocení, získávací závěr (informace z konference, informace pracovníka, který se vrátil ze služební cesty). V mluveném projevu velmi záleží na jeho členění. Vhodným kladením pauz členíme projev na kratší úseky. Správné členění souvisí se správným dýcháním. Členění projevu přispívá k porozumění jeho obsahu. Důležité je i tempo řeči. Tempo má být v souladu s obsahem a bere ohled na posluchače. Než začneme mluvit, musíme si uvědomit: - co je cílem projevu - připravíme si osnovu - ke komu budeme hovořit - uplatňujeme kontaktové prostředky (oslovení ve 2.os. č.mn., 1.os. č.mn., když se obracíme na posluchače) - jak dlouho budeme hovořit - optimální pozornost udržíme dobře připraveným a předneseným projevem 15 - 20 minut - kde budeme vystupovat - velikost místnosti, zda budeme mít k dispozici mikrofon - kdy budeme hovořit - dopoledne jsou posluchači pozornější než odpoledne, kdy již vyslechli mnoho příspěvků	zápis
Zásady, které bychom měli dodržet: 1. přehlednost - oslovení posluchačů, vytyčení tématu, vlastní stať, závěr, ve kterém poděkujeme za pozornost, kterou nám posluchači věnovali 2. logická výstavba - neodbíháme od tématu, vyjadřujeme se přesně 3. srozumitelnost - vždy mluvíme spisovným jazykem, dbáme na výslovnost, silovou modulaci hlasu (nešeptáme ani nekřičíme), klidně dýcháme a nespěcháme, dáme pozor na neúměrná gesta a mimiku Poznámky z mluveného projevu nejprve si vysvětlíme podstatu referátu, který žákům nyní zadáme; žijí totiž v domnění, že pouze požadované informace stáhnou z internetu a odevzdají; že by je měli před třídou přečíst, případně zodpovědět otázky, to už netuší potom si připomeneme z minulého roku výpisky z textu nyní budeme pracovat s texty, které si připraví učitel, ale příští měsíc si budou dělat již poznámky z referátů, které jim budou číst jejich spolužáci	zápis
Výpisky slouží k uchování důležitých nebo pro nás zajímavých údajů a myšlenek z knih a časopisů. Nutí nás, abychom při četbě přemýšleli. Usnadňují studium odborné literatury tehdy, jsou-li výstižné, stručné a přehledné. Zpravidla jde o záznam v heslech, nikoli v souvislých větách. Výpisky na rozdíl od výtahu nemusí svým obsahovým uspořádáním sledovat stavbu studovaného textu. vysvětlíme si, proč se musíme naučit dělat si poznámky žáci si vezmou volný list papíru a čteme jim informace o známé osobnosti po malých částech (používám životopisy z Obsahů děl české literatury od Ulrychové) po žácích chceme, aby z každé části zapsali pouze jednu informaci, mezi částmi necháváme pauzu na zapsání, pak se každého žáka ptáme, co si zapsal - důsledná kontrola zajistí postupné zařazení všech dětí - nenecháme se zviklat informacemi: „Já to nestíhám, přečtěte to ještě jednou.“ hodnotíme, zda informace byla podstatná, postupně dáme dohromady poznámky a přepíšeme je do školního sešitu tuto činnost zařazujeme celý týden, každý den jednu osobnost - např.: Karel IV., Jan Hus, Jan Amos Komenský, Božena Němcová,...není však nutné věnovat této činnosti celou hodinu, lze kombinovat s jiným učivem další týden tuto činnost zařazujeme do pětiminutovek, ale čteme pouze 3 části textu o osobnostech, které jsme minulý týden probírali a vyžadujeme z každé části jednu informaci - důležité podle mě je právě, že zařadíme texty, které již jednou slyšeli a mohou uplatnit i znalosti k výběru důležitých poznámek další měsíc čtou v hodinách literatury své referáty a ostatní opět tvoří poznámky, na jednu hodinu zařadíme referáty o jednom autorovi divadelních her, neboť je zrovna probíráme žáci mají volný papír, který si rozdělí na 2 části, do jedné si zapisují informace (které stihnou) z autorova života a do druhé jeho dílo, z každého referátu by mělo přibýt po jedné informaci do obou částí a my se po přečtení referátu ptáme namátkově, co si kdo napsal, na závěr si poznámky pěkně přepíší do sešitu na literaturu - získali tím informace o spisovatelích, které oni sami nezpracovali	zápis