Fejeton |
|
Fejeton patří mezi novinářské žánry. Postupně se stal nepříliš rozsáhlým článkem, zaměřeným zpravidla ke společenským nebo kulturním aktualitám. Je psaný lehkým, zábavným slohem, nezřídka satiricky komentující nebo ironizující příznačné dobové náhledy a události.
Naši známí fejetonisté: Jan Neruda - Žerty hravé i dravé Karel Čapek Rudolf Křesťan - Slepičí krok, Myš v II. patře Jindřiška Smetanová Historie: Název je odvozen původně z francouzského „feuilleton = lístek“. Původně označoval zvláštní přílohu kulturního obsahu, jež bývala v 18. století vkládána v podobě volného lístku jako příloha do novin. Tuto praxi změnil J. Geoffroy, který začal roku 1800 otiskovat své divadelní referáty přímo na spodní část novinové stránky a oddělil jej od zpravodajské části listu výraznou grafickou linkou. Odtud vznikl český název pro fejeton - podčárník. Takto vyčleněná kulturní a společenská část denního tisku převzala tradiční název fejeton. Blízký fejetonu je i sloupek. K. Čapek psal sloupek a vtipně ho charakterizuje jako „...něco kratšího než fejeton a delšího než glosa, něco, co není dost dlouhé, aby to bylo nudné, ani dost nudné, aby to slulo článek...“ Sloupek je rozsahem kratší, je tištěn v politické části novin a bývá odlišen typograficky kurzívovým písmem.
A tak jsme si hráli... Často se říká „Je tma jako v pytli“, „Jdi do pytle“ nebo „Nekupuj zajíce v pytli“. Ale „co tím chtěl básník říci?“... A co z toho vyšlo po sedmi minutách... Básník šel na trh, kde prodávali zajíce v pytli. Jednoho si koupil, popošel pár kroků a otevřel pytel. Do pytle! „Jsem v pytli“, zaječel, protože zajíc tam nebyl. Rrozhodl se jít do tmavé uličky, kde byla tma jako v pytli. Zakopl a zařval: „Je tady tma jako v pytli!“ Z toho plyne, že fejetony se řídí vlastními zážitky. Je tma jako v pytli, už to někdo někdy zkoušel? Já ano, tma tam tedy byla, ale vzduch ne. Tak jsem vylezla a Honza mi řekl, ať jdu do pytle, tak jsem zalezla zpět. V ten okamžik vzali pytel a prodali ho. Proto říkám: „Nekupujte zajíce v pytli.“ Ten co mě koupil, se hodně divil... To kdybychom věděli! Nejdřív jsme prozkoumali pytel. Nejprve jsme začali zkoumat pytelní tmu. Tmu jsme nenašli, asi utekla dírami v pytli. Jediné co jsme našli, byl velikonoční zajíček v pytli. Vypadá, že tam byl hodně dlouho. Do pytle! Martina to vzala jako příkaz a byla v pytli. Nebyl jsem si zcela jistý, tak jsem se šel podívat do pytle od cibule. Když jsem jen nakoukl do pytle, vyskočila na mě hrůzostrašná tma. Na konci pytle jsem našel ptáka s dvěma dřevěnýma nohama, ale koupeného zajíce jsme nenašel. Básník, jenž je nejspíše mrtev, mi to již neosvětlí. Recenze |
zápis |
Cílem recenze je posoudit umělecké dílo (knihu, film, apod.) nebo kulturní událost (divadelní představení, koncert, výstavu). Recenze bývá obvykle uveřejněna v denním tisku. Přístupnou formou seznamuje čtenáře s uměleckým dílem, posuzuje klady i zápory, dílo veřejnosti doporučuje či nikoli.
Historie: Vývoj recenze má svou prehistorii v kritických pasážích a výrocích nejrůznějších textů v antice. Dějiny recenze v dnešní podobě začínají po vynálezu knihtisku, když se ukázala potřeba registrovat a třídit rychle rostoucí knižní produkci. S pravidelným recenzováním nových knih započal týdeník Journal des Savants roku 1665 ve Francii. Velký rozmach recenze přineslo osvícenství, kdy se recenze jako zvláštní žánr stává trvalou součástí literatury vědecké, od romantismu pak i umělecké.
Příklad žákovské práce: Obrazová výstava v Třebíči Dne 20. 4. 2005 se v Třebíči konala výstava obrazů známé malířky Marcely Boučkové. Otevírala se v 18.00 v Pražské ulici na Hájku. Vstupné činí Marcela Boučková je mladá talentovaná malířka, která upřednostňuje spíše abstraktní malby, ale na jejích výstavách můžeme vidět i jiná, ale neméně zajímavá díla. Některé z jejich obrazů byly vydraženy za několik desítek tisíc korun. S výstavou jsem byla velice spokojena a všem ji vřele doporučuji. Další se koná 31. 5. 2005 opět v Třebíči. Určitě se přijďte podívat. |
zápis |
