Dívčí válka

zpět

Alois Jirásek - Staré pověsti české
Dívčí válka

Když Libuše zemřela, ztratily dívky z její družiny dřívější vážnost. Začaly proto nenávidět všechny muže a nakonec jim vypověděly boj. Ale muži se jen vysmívali. Dívky vedené bojechtivou Vlastou se opevnily na hradě Děvíně. Odtud podnikaly proti mužům výpady. Bojovaly silou i lstí a mnoho mužů pobily. Vlasta krutě nenáviděla vladyku Ctirada. Nastrojila mu past. Jednou našel Ctirad v lese spoutanou dívku. Ustrnul se nad ní a osvobodil ji. Jmenovala se Šárka. Vladykova znavená družina usnula. Šárka podala Ctiradovi roh a prosila ho, aby zatroubil. Ctirad, okouzlený její krásou a dojat jejím utrpením, poslechl. Vtom jako na povel vyrazily z houští Vlastiny šiky. Pobily spící bojovníky a Ctirada odvlekly na Děvín. Tam vladyku ještě toho dne umučily. Taková ukrutnost knížete Přemysla rozlítila. Svolal početné vojsko a Děvín oblehl. Vlasta se vyřítila v čele dívek proti obléhatelům. Její kůň však byl příliš rychlý. Rázem se ocitla sama uprostřed mužů. Bylo po boji. Vlasta padla a její dívky se vzdaly. Muži opět vládli a ženy se vrátily pokorně do svých domovů.

     Skupiny složí a nalepí stručný rozstříhaný text pověsti. Každá skupina má pouze část pověsti. Potichu si ve skupině přečtou text a snaží se doplnit její název.
     Všichni sedí v kruhu zády k sobě. Zástupci každé skupiny čtou svůj text, v chronologickém pořádku.
     Skupiny si vylosují název živého obrazu, který se pokusí znázornit.
     Libušina smrt, nářek dívek, vysmívající se muži
     Postavení Děvína, výcvik dívčího vojska
     Přemyslovo varování, porážka mužů
     Ctirad a Šárka
     Bitva o Děvín, porážka dívek
     Při předvádění živých obrazů přečte učitel název obrazu a ostatní žáci, kteří v obraze nevystupují, se pokoušejí odhalit konkrétní postavy. Pokud si myslí, že nějakou odhalili, jdou, postaví se za ni a řeknou, co by asi mohla chtít v daném okamžiku říci.
     Rozdělíme žáky na dvě poloviny, které se postaví proti sobě na konec třídy. Jedna polovina představuje Šárky, druhá Ctirady. Šárky se pohledem a slovy „Čím blíž, tím líp“ a intonací svého hlasu zaměří na jednoho Ctirada, kterého se snaží přilákat co nejblíže. Po chvíli si role vymění.
     Co si myslí Šárka v okamžiku, kdy má zavolat své družky, aby pobily vojáky? Učitel může vstoupit do role Šárky, ostatní vytvoří uličku, kterou Šárka prochází a slyší své svědomí, či vnitřní hlasy. To samé můžeme učinit se zajatým Ctiradem. Co se mu honí hlavou?
     Nyní můžeme celou pověst převyprávět v kruhu po jednotlivých větách.
     Pojďme si zahrát na vědce, kteří dokážou změnit dějiny a vymysleme jiný konec tohoto příběhu. Dokážeme to?
     Popovídejme si o tom, co se nám na pověsti líbí a co nelíbí, s čím (ne)souhlasíme, kdo je nám (ne)sympatický a proč.

nahoru